Dnes máte známý obchod s cukrovinkami. Zajímá mě však – měli jste přesný plán, že se do něčeho takového jednou pustíte? Přece pečení a vaření má mnoho žen jen jako hobby.
Ne, nebylo to vůbec v plánu. Byla to spíš náhoda. Vždy jsem ráda piekla- Zkoušet recepty jsem začala poměrně brzy, mohla jsem mít kolem 12 let. Věděla jsem však, že jednou bych chtěla mít něco vlastní. Pečení mě vždycky bavilo, a tak jsem to riskla a spojila dohromady.
Vlastní podnikání má nepochybně své pro i proti.
Určitě to přináší obrovskou zodpovědnost v podstatě za všechno, co děláte. Najednou Maře před sebou i takové věci, se kterými jste dopředu nepočítali a nejsou tak lákavé jako samotné pečení – administrativa, úřady, stroje, účetnictví, hledání a objednávání si surovin a jiného zboží. Na druhé straně – je v tom i kus svobody, neboť sama si zacházet s časem, mohu zkoušet recepty podle vlastních představ, nikdo mě neomezuje.
Předpokládám, že i ta svoboda však musí mít nějakou organizaci …
Každý den si naplánuji množství suroviny, přibližný časový plán a kroky, co dělat v jakém pořadí, to je nejdůležitější, abych všechno věděla efektivně využít a nedělala zbytečné kroky navíc.
Pojďme však k tomu samotnému pečení. Kolik trvá?
Do výroby vždy třeba započítat i čas pečení, chlazení a nekonečného úklidu. Jedna dort (ne patrová) zabere asi 3 hodiny hodiny čistého času, pouze co se týče pečení korpusu a plnění. Chlazení zabírá značnou část neboť je to na více fází. Proto nelze objednat dort z večera do rána.
Na to, aby si u vás zákazníci objednávali dorty, však musíte mít jméno. Vy ho máte a mě zajímá – co všechno tomu procházelo?
Jelikož jsem začala od nuly, byl to běh na dlouhé tratě. Tedy, je to proces, který trvá stále, vždy třeba budovat reputaci a dobré jméno. Základem je určitě slušnost a dobrá komunikace s klienty. Teprve potom přichází to, že ten produkt musí i chutnat i vypadat.
